Skvělé soundtracky a videohry jdou ruku v ruce již od raných devadesátek. Pokud patříte mezi fanoušky platformy PlayStation, jistě vám není cizí adrenalinová závodní série Wipeout. Ta si svou premiéru odbyla roku 1995 právě na první herní konzoli japonské společnosti Sony. Tvůrci se tehdy rozhodli oslovit publikum z řad teenagerů tím, že jako hudební podkres do hry použili tracky, které určovaly směr taneční hudby a na oblíbených rave parties je znal naprosto každý. Wipeout se tak stal jedním z prvních titulů, jenž začlenily elektronickou hudbu nemainstreamových alternativních umělců do videohry.
S nápadem na vydání oficiálního soundtracku přišel hlavní designér hry Nick Burcombe. Poté, co si zahrál hru Super Mario Kart, jenž obsahovala vlastní výběr elektronických skladeb místo klasického zvukového doprovodu, vznikla první myšlenka na futuristickou závodní jízdu. Wipeout měl jít v podobných stopách. Burcombe shromáždil vlastní seznam tracků, které se mu jako raverovi líbily, a chtěl je zahrnout do hry. Původně chtěl aby The Prodigy, kteří tehdy na elektronické scéně zažívali obrovský boom, ke hře napsali titulní skladbu. Jednoduše aby slavné jméno přilákalo více fanoušků. To se nepodařilo, ke slovu tak přišli neméně známí Orbital. Díky tomu vznikla ikonická skladba Wipeout (P.E.T.R.O.L), bez které bychom si Wipeout dnes jen těžko dokázali představit.
K realizaci oficiálního herního soundtracku však vedla ještě dlouhá cesta. Mnoho nahrávacích společností v té době totiž nechápalo, co po nich vlastně Burcombe chtěl. Nic podobného se předtím nedělalo a hudební labely nebyly jeho myšlence dvakrát nakloněny. Soundtrackové album tak dostalo jiný tracklist než hra samotná. V původní hře tak můžeme slyšet například jen výše zmíněné Orbital, vypalovačku Afro Ride od Leftfield nebo pecku Chemical Beats od The Chemical Brothers. Hudební podkres k jednotlivým závodům poté obstaral Timothy Brian Wright pod uměleckým jménem CoLD SToRAGE.
Oficiální soundtrack oproti tomu obsahoval celou řadu známých tanečních pecek. Z interpretů jmenujme kromě výše zmíněných Orbital, Leftfield a The Chemical Brothers ještě například Age of Love, The Prodigy, New Order nebo Dreadzone. Vsadit na taneční hudbu k přilákání teenagerů k herní konzoli se vyplatilo. Vydání hry doprovázela kontroverzní marketingová kampaň odkazující právě na rave kulturu, což skvěle zafungovalo na mladé publikum, a z Wipeoutu se rázem stal naprostý hit. Dnes už si závodní hry bez kvalitních soundtracků představit nelze. Tento trend však odstartoval právě Wipeout a první PlayStation roku 1995. Připomeňte si ikonické taneční pecky naším playlistem na Spotify.
Autor: Pavel Aeling